Olomoucká zoologická zahrada letos poprvé pustila do výběhu stádo svých oryxů jihoafrických. Návrat ze zimoviště je na Svatém Kopečku tradičně považován za zahájení hlavní sezony.
Tyto to teplomilné antilopy tráví zimu ve stáji v individuálních boxech, kde po Nové roce proběhnou porody samic. Již odrostlá mláďata pak při vypouštění následují své matky a rychle si zvyknou na pro ně nový, volný prostor. Ve výběhu následně ještě nějakou dobu probíhají ritualizované souboje dospělých, které slouží k sestavení hierarchického žebříčku. „Zároveň dochází k páření . Chovný samec po zimním odloučení od samic plní velmi ochotně svou funkci. Potomci se našim oryxům díky tomu rodí synchronizovaně, v rozmezí maximálně dvou měsíců po Novém roce,“ říká mluvčí zahrady Karla Břečková.
O oryxe jihoafrické se zoo stará od roku 1974 a patří patří k nejúspěšnějším chovatelům této antilopy v Evropě. Počet zdejších porodů už přesáhl číslo 300.
O oryxech
Jedinečná černobílá obličejová kresba a dlouhé rovné rohy dělají z této africké pouštní antilopy vskutku majestátní zvíře. Šedé tělo s plavým nádechem zdobí úhoří pruh na zádech a vzhled doplňuje černobílé zbarvení břicha a nohou. Denně ujdou velké vzdálenosti za vodou a potravou. Pokud se přibližně patnáctičlenné skupiny na cestách setkají, pokračují v počtu až 200 jedinců. Přísnou hierarchii skupiny udržují ritualizované souboje sloužící k zahnání soupeře. Výsostné postavení mají dominantní samec a dominantní samice. Vzájemný odstup, typický projev distančního chování, porušují pouze při souboji a páření, výjimkou je vztah mezi matkou a mládětem.
Přežití v tvrdých podmínkách jejich přirozeného výskytu jim umožnili speciální adaptace. Jednou z nich je péče o mláďata takzvaného „odkládacího typu“. Zhruba první měsíc života tráví mládě skryté před predátory odděleně od zbytku skupiny i své matky. Přibližně třikrát denně ho matka zavolá, tele opouští svůj úkryt a přichází se nakojit, přičemž díky absenci pachových žláz na paznehtech nezanechává stopu. Ke skupině se připojuje až ve chvíli, kdy zesílí natolik, aby bylo schopné při útoku šelem utéct.