Rozhovor s náměstkem olomouckého primátora Filipem Žáčkem vznikal netradičně mimo půdu statutárního města Olomouce v prostorách expozice v javoříčské škole věnované pohnutému osudu této obce nedaleko hradu Bouzova, kterou v květnu 1945 vypálili nacisté. Proč právě zde? To se dočtete v samotném rozhovoru.

Pane náměstku, proč jste pro naše setkání vybral právě toto místo?

Odpověď je prostá. Po Olomouci je právě zdejší region mou srdeční záležitostí a tak trochu druhým domovem. S manželkou a dcerkou se do zdejšího kraje moc rádi vracíme, a to nejen kvůli kouzelné krajině, ale i zdejším lidem. A právě javoříčská expozice ve formování mého vztahu k místnímu kraji sehrála zásadní roli.

Můžete prozradit jakou?

Někdy v roce 2008 jsme se s místními nadšenci a vedením obce rozhodli, že se pokusíme vybudovat muzeum, které by připomínalo tragédii z května 1945, kdy obec přepadli nacisté a zavraždili desítky jejích obyvatel. Chtěli jsme vytvořit místo, jež bude tyto události navždy připomínat budoucím generacím. Léta jsem myšlenku podporoval a nakonec se podařilo tyto plány naplnit v roce 2015. Tedy 70 let po válce a po javoříčské tragédie. V prostorách někdejší školy otevřela své brány expozice, jejíž provoz dodnes s manželkou pravidelně podporujeme.

Ale přenesme se z Javoříčka na olomouckou radnici. Zhruba za půl roku vás čekají komunální volby. Co byste rád do té doby ve vaší práci ještě zvládl udělat?

Mým osobním cílem je dotáhnout do konce přípravu prodloužení tramvaje dále do sídliště Povel a Nové Sady. Když jsem v září 2015 nastoupil na post náměstka primátora, dal jsem si jako předsevzetí, že ten projekt dovedu do zdárného konce. To se díky usilovné práci řady lidí kolem mě podařilo. Tehdy to vypadalo jako neřešitelný oříšek, když jsem přebíral jednání s vlastníky domu na Rooseveltově ulici stojící v cestě tramvajové tratě. Dnes však již nejen tento dům, ale i všechny ostatní pozemky dotčené tzv. druhou etapou patří městu.

V jaké fázi vůbec projekt je?

Jak na druhou, tak i na třetí etapu končící ve Slavoníně, máme již podanou žádost o územní rozhodnutí. Přál bych si, abychom se letos u druhé etapy přenesli přes všechna potřebná kulatá razítka a po výběru zhotovitele stavby mohlana jaře 2019 započít samotná stavba.Cítím to jako závazek vůči obyvatelům jižní části města, protože na realizaci tohoto záměru čekají již od 80. let 20. století, kdy se trať objevila v plánech rozvoje našeho města.

Když se ohlédneme zpět na vaše dosavadní působení v pozici majetkoprávního a investičního náměstka olomouckého primátora. Jakých projektů si nejvíce ceníte?

Věcí, za které jsem rád, byla řada. Ať už jde o úspěšné dořešení majetkových vztahů pro budoucí úspěšné fungování zimního stadionu nebo o reformu nakládání se zemědělskou půdou vlastněnou městem. Těžko jmenovat všechny investiční akce. Jsem rád za potřebnou rekonstrukci ulice 1. máje, desítky milionů smysluplně investovaných do mateřských a základních škol nebo do bezpečnosti v podobě nových cyklostezek a přechodů pro chodce.

Na jakou investiční akci nejraději vzpomínáte?

Z těch realizovaných je to určitě osazení pítek z dílny olomouckého rodáka Ivana Theimera na Horním a Dolním náměstí. Na tuto spolupráci moc rád vzpomínám a mám radost z toho, že se nakonec i po drobných peripetiích podařilo tato funkční a hodnotná díla do veřejného prostoru umístit.

Na radnici reprezentujete ČSSD. Jak vnímáte současnou situaci sociální demokracie?

Vždy jsem byl sociální demokrat a byl jím již můj pradědeček. Situace, v jaké se dnes nachází po prohře v parlamentních volbách strana reprezentující mně blízké hodnoty, mi určitě není lhostejná. Budu dělat vše proto, abychom lidem ukázali, že i tradiční strana se sociálním programem má v naší společnosti své místo. Neměli bychom zapomínat, že to vše, co dnes máme, není samozřejmostí, ale muselo se to tvrdě budovat a sociální demokracie má na tom nemalý podíl.

Jak o tom chcete přesvědčit voliče?

Věřím, že ČSSD má stále co nabídnout, byť dnes může být na první pohled málo „sexy“, ale je na nás, abychom s tím něco dělali. V nejednom městě nebo obci v posledních letech dokázala, že umí nabídnout sociální rozměr správy v tom dobrém slova smyslu i v těch základních „patrech“ politiky. Olomouc je toho za poslední více než tři roky zářným příkladem. Podívejme se na zavedené výhody v MHD pro seniory nebo děti, investice směřované do základních potřeb města. A také kroky zaměřené na zachování únosné míry životních nákladů, které bylo schopné vedení města ovlivnit, například nezvyšování vodného a stočného nebo poplatku za komunální odpad. To vše bez negativního dopadu na další rozvoj města.

Děkujeme, že jste nás vzal do javoříčské expozice a přejeme vám krásné jaro.

Dovolte mi tedy také popřát, a to jak vám, tak i vašim čtenářům. Především aby si užili přicházející jaro a nezapomínali na to, že mají jedinečnou šanci ovlivnit, jak se nám všem bude v Olomouci v budoucnu žít.

Filipa Žáčka jsme vyfotili před nově dokončených pavilonem Kalahari v olomoucké zoo.